A ještě k tématu, opět zcela odhlížím od situace Delete, protože tam jde o něco jiného:

často ta situace, že se muž věnuje práci a vydělávání a žena dělá servis, je daná i praktickými otázkami - pokud muž vydělá tolik, že rodinu bez problémů uživí, a ta žena, i kdyby pracovala na plný úvazek, by měla násobně míň, tak se ani nedivím, že se ten muž moc nehrne do toho, aby on svou práci zčásti omezil a ona se mohla realizovat, protože v konečném součtu budou mít míň peněz a bude to logisticky složitější.

Tady by asi záleželo na tom, jestli ona má svou profesi i jako seberealizaci a je v ní dobrá (třeba lékařka, vědecká pracovnice), pak bych asi jako ta žena trvala na tom, že si to chci dělit a chci zpátky do práce, i když za to bude míň peněz. Ale kdyby to bylo něco, kdy se ta žena "teprv hledá" a vlastně neví sama moc co chce, tak se tomu chlapovi nedivím, že se nechce omezit pro nejistý výsledek.

Jinak my se tu díváme na tu práci především z hlediska seberealizace, ale ono to často má i odvrácenou stranu - větší stres, odpovědnost, nutnost být fyzicky někde v nějakou dobu, třeba i tlak ,aby vydělal dost peněz a rodinu uživil, nemožnost vidět své děti tak často, jak by chtěl - a to zase ten, co pracuje, může právem vnímat jako nevýhodu.

Tím chci říct, že spousta žen si ten "servis" především u malých dětí sama vybere, prostě proto, že možnost být s těmi dětmi je pro ně větší hodnota než chodit někam do háku, co třeba není její srdeční záležitost.