Monty, boha jeho, citový život není o rozhodování, ale o prožívání zhusta nevědomém a podvědomém. Nebud psát znovu to co již jiné tu - dokonce musím s úžasem a kecnutím na zadek konstatovat, že zcela výjimečně souhlasím s Boží ženou Podle tvých měřítek já jsem vpodstatě citový kojenec, protože moje city začasté značně ovlivňují mé rozhodování, nikoli naopak. A že se kojenec otočí za hlasem matky (pokud ho tedy zná) sice není vědomé rozhodování, ale jakýsi základ vznikající citové vazby bych tomu "činu" přeci jen přiznala, byť je to jistě pudové.