Babička to taky dělá, myslí to dobře, chce prťousovi udělat radost. Beru to jako součást babičkování a přeju to jim oběma.
Akorát teda jsem musela kvůli poměrně závažným synovým alergiím říci babičce určitý seznam toho, co malý může. A protože jsou v tom seznamu "opravdové" sladkosti jako čokoláda, marcipán a tvarohové šátečky z pekárny, tak s tím nemá problém a kupuje mu sladkosti, které mu neublíží. A ano, vím, že když jsou sami spolu, tak jdou nejdřív pro tvarohový šáteček, pak nahážou rohlík kachničkám, pak pokračujou meruňkovým šátečkem nebo čokoládou a pak to doma završí jahodovým Floriánem... Vždyť je to hezký, ať si společné chvíle užijou co nejlíp. Nekontroluju, ale syn mi to občas sám vypráví, popř. babička sama říká, co všechno měli dobrého. Když chce babička zařadit novou sladkost, tak se mě akorát ptá, jestli v tom není něco, na co je syn alergický. Nic netají, beru to jako samozřejmost, že mu sladké dává.
Sama vařím malému ze samých kvalitních surovin, ale vím, že babička nechce ublížit a dělá to nejlepší, co umí, tak jim do toho nemluvím. Když je s babičkou, tak se jí po babičkovsku.