a co když rodina řeší vážné problémy, jako je RS, k tomu od tříleťáka do práce, s RS, kdoví, jaký další problém mají, tak dítě svěřili chůvě, jsou rádi, že mají problém s hlídáním vyřešený, a momentálně nemají kapacitu všimnout si sami nějakýho problému

a MUDr za pár minut nezjistí skoro nic, pokud mu rodič neřekne, jenže rodič může nepoznat, nevšimnout si, dočasně nevidět, právě pro svje vlastní potíže a nedostatek kapacity vnímat, a nic se neřeší

jen bych teda neměla odvahu říkat rodičům cokoliv, kde by zazněla diagnóza, ani náznakem, spíš bych řekla, že reaguje divně, jestli to dělá (konkrétně co) i doma jim, nebo je to jen reakce na hlídání
stejně tak bych byla pro domluvu s rodiči, jestli třeba máš kluka něco konkrétního učit nebo ne, co vlatně máš dělat, jeestli mu třeba máš říkat, co kdy - postup, nebo jestli nechat něco na něm, ve 3 už se s dětma dá dost domluvit

taky můžeš s rodiči domluvit, jestli ho máš jako chůva připravovat na školku, jako studující specped takový člověk ví, co má dítě zvládat před nástupem do MŠ, ve 3 už by tam mohl být, takže co už by měl zvládat, to je potřeba začít dohánět, pokud nezvládá a pokud nezvládá ani přes snahu chůvy a rodičů, tak upozornit rodiče a doporučit jim, aby to konzultovali s MUDr