tak jsem 13. ledna potratila potřetí.. mám sice jedno 4.5 leté dítě, ale s bývalým manželem a ve střídavé péči. Je mi 26 (čerstvě) a mám za sebou jedno nedonošené dítě a 3 potraty. K bývalému gynekologovi nejsem schopna se vrátit..vyhledala jsem proto specialistu, který dle UTZ konstatoval 3cm myom...chápete? v mém věku nezhoubný nádor? Někdy si říkám, zda má všechno tohle cenu.. Jestli neodjet někam na Kanáry, navždy..nenechat tu syna s ex..aby neviděl jednou matku třeba umírat... Prostě už potřëtí je buď děloha prázdná nebo jsou stěny zborceny.. po 3. samovolný potrat...ve víceméně 25 letech.. bez předešlých problémů.. neumím se s tím vyrovnat..jde to? nebo se jde jen smířit? Já už ani nechci další těhotenství..ten strach,,že zase kolem 10 tt umře..pro mě to nebyl plod.. pro mě to bylo mé dítě..