Náš mlaďas třeba ze školky nosí celkem různé "písmenkové materiály" (obrázky, pracovní listy atd.), kde si s písmenky hrajou, hledají dvojice stejných, vybarvujou atd. Syna to zrovna naprosto nezajímá, pojmenuje tři písmenka a to mu ke spokojenosti stačí, ale netvrdila bych, že nějaká forma učení písmenek vyžaduje nějaké velké rošády. Dá se to i v rámci krátkých nenáročných aktivit.

Chtěla bych to ale shrnout: Bolestí našeho školství je, jak tu už někdo psal, že se není schopno přizpůsobit schopnostem a potřebám jednotlivců (ať už těch, co jsou napřed, nebo těch, co trochu nestíhají). Plošná výuka písmenek ve čtyřech letech by ale nebyla nic jiného, než to samý co teď v bledě modrým. Akorát jinej rigidní požadavek aplikovanej na heterogenní skupinu.