Mám děti na Waldorfské škole a nikdy bych je nedala jinam. Mám zkušenost s různými ped.směry a to, že na waldorfu berou dítě jak bytost, která má duši, která cítí a žije ve společnosti druhých lidí mě osobně tedy nevadí. Líbí se mi přístup, který nepodporuje a nezaměstnává pouze hlavu, ale i jiné části člověka (třeba právě cítění a soucítění, obrazoschopnost a fantazii, uměleckost a estetické cítění, poznávání a prožívání souvislostí...). Často se říká, že děti z WŠ se učí pomalu a mnohdy nic neumí, ale výsledky ukazují něco jiného. Mnoho absolventů má vysoké školy a několik jich znám, jsou ale i tací, co pak přecházejí na učňáky, ale to je jako na jakékoli jiné škole. Znám absolventku wald.šk., kterou vybrali va vysoké jako jedinou z ročníku na stáž v zahraničí právě pro sociální a komunikační kompetence, i když chodících encyklopedií tam bylo dost. Děti se na WŠ učí jiným rytmem, ale ne pomaleji. Např.od 1.tř.mají dva jazyky, které se učí živým způsobem (ne jen memorování), již v 1.tř.se učí násobit a dělit, mají formy (dalo by se popsat jako geometrické kreslení, které učí prostorové představivosti, ale je tam toho víc)... Spolupráce s rodiči je ale na WŠ třeba, mnoho věcí rodiče organizují, tř.schůzky jsou častější...není to ,,tady máte dítě, něco do něj nalijte, my si ho pak vezmeme a tím to končí. Pokud má být škola spojená se skutečným životem, je třeba aby škola a rodina šla ruku v ruce. A má-li učitel přistupovat k dítěti ne jako k objektu vzdělávání ale jako k bytosti, kterou společně s rodiči připravuje na život ve společnosti (ne sám pro sebe), musí s rodiči komunikovat. Rozdíly mezi učiteli a školami ale samozřejmě jsou - jako kdekoli jinde. Určitě je dobré se zajít několikrát podívat do školy, o které uvažujete, mluvit s učiteli i rodiči...
Každý má právo na volbu a já za sebe říkám - Waldorfská škola ANO.

P.S. Batikované vídám některé rodiče, ale většinu dalších i učitelů ne
P.S.2 Ještě k častému argumentu ,,nejdou s dobou, nemají všude pc a interaktivní tabule" - děti se na wš učí pomocí živých věcí, např. společnou prací v epoše ze zrna chléb, kdy si samy zkusí osít, sklidit a chleba upéct - tenhle prožitek jim žádná virtuální realita nenahradí - musí společně vynaložit síly, pozorovat přírodu, být trpělivý... učí se (nejenom tímto "vytrženým"příkladem) morálním hodnotám (pro rejpaly - čj se učí třeba při zápiscích o takové práci a s vnitřní motivací to pak jde i snáz). Ovládat pc se naučí i po patnáctém roku věku, ale morální základ a správné vzorce chování mohou vzniknout jen v dětském věku.