Manžel byl po mozkové mrtvici přeložen z brněnské neurochirurgické jipky na ARO v Kyjově, kde neprobíhá prakticky žádná rehabilitace ani bazální stimulace (byť sestry jí mají plnou pusu slušně řečeno), prostě vůbec nic. Manžel se zotavuje poměrně dobře, má pohyblivé všechny části těla, ruce zvedne čím dál víc, posunuje si nohama, otáčí hlavou, snaží se ji zvednout, vnímá, reaguje, pamatuje si, potřeboval by cvičit, cvičit a cvičit a na tom ARu je to vyloženě zoufalé. Má tracheostomii a podle sester špatně polyká a strava mu jde do dýchacích cest, nevím jak je to možné, ale já mu každý den odpoledne dávám jogurt nebo něco tohoto typu a úplně normálně to ze lžičky sní, nikam do dýchacích cest mu to nejde, ze sester nakonec vylezlo, že ho krmily lžičkou vleže a hrozně se divily, že vsedě to jde líp... no comment. S jejich přístupem to vypadá, že bude na aru aspoň měsíc, což je pro něj hrozná ztráta času, protože by místo pasivního ležení na posteli potřeboval rehabilitovat. Mluvila jsem s doktorem a ptala jsem se, jestli by za ním mohla docházet rehabilitační sestra, kdybych nějakou sehnala, tak říkal, že to asi ne, protože by to musela být zaměstnankyně nemocnice, ale říkám si, že kdyby chodila v době návštěv se mnou, tak by to snad šlo, já s ním taky můžu dělat prakticky co chci, tak rehabilitační sestra, která by přišla se mnou, by určitě mohla taky.

Je to zoufalý krok, ale nemůžu se dívat, jak jenom leží na posteli, když už je schopen něčeho víc a když mu běží čas.. Hledám proto rehabilitační sestru z kyjovska, která by byla ochotná se mnou aspoň v některé dny dojít do kyjovské nemocnice na ARO a s manželem pocvičit, na ceně se jistě domluvíme, o peníze nejde, jde o to, aby se nám táta, kterého máme hrozně rádi vrátil co nejdřív domů...

Kdyby byl někdo schopen poradit, co s ním můžu dělat já sama, abych mu třeba ještě neuškodila, tak budu moc ráda. Napadlo mě jenom že bych mohla přinést nějaký míček, co by si mohl mačkat, jinak fakt nevím...

Děkuju všem za ochotu