Opravdu, nechala bych tam děti, strašně moc poděkovala mamince, že je úžasná a okamžitě bych zmizela, něco si zařídila a vrátila se až pro děti.
Měla jsem manipulativní babičku, brečela jsem na každé návštěvě, moje mamka po návratu z návštěvy domů.
Sestřenka k ní pro jistotu ani nechodila, protože to nebyla schopná rozdýchat.
Babičku to přešlo asi v 85 letech, pak začala být relativně normální.

Moje mamka je citový vyděrač – pomohlo jen odstěhovat se přes 100 km daleko a předávat telefon dětem. Na chalupu s nimi nejezdíme, jen posíláme děti, vidíme se při předávání, to je možné přežít.
Pokud telefonuji bez přítomnosti dětí, volám cestou do práce atp. abych mohla říct ... „Ahoj, už musím končit, jsem v práci“