Je to ode mě hnusný, uznávám, ale štve mě představa, jak o mně matka i sestra najednou budou výborně vědět, až bude potřebovat pomoct matka ( a už se k tomu pomalu blíží, zdraví začíná zlobit). Výhody čerpá jenom sestra. Ať se s nima třeba udáví, ale ať pak taky přebere starosti, až bude potřeba víc dávat než brát. Jsem příliš amorál, když to takhle cítím?
Má člověk povinnost pečovat o staré rodiče čistě "za péči v dětství" nebo je to v tomhle případě víc na sestře?
A je příliš hnusné takhle uvažovat, když už ta situace pomaloučku klepe na dveře?