Podle me se ma mladší dcera zhluboka nadechnout, říct si ze lepší uz to nebude a než mit nervy z kontaktu (pokud probíhá tak jak je popsán - umím si představit), tak ze me bude lip bez toho kontaktu a i bez benefitů. Přestat mit pocit ze se musím zavděčit. Ze se musím změnit či přizpůsobit. Naopak si oddechnout, ze je velmi příjemné nebýt závislá a nucene vděčná. Ano, nebude pomoc ani v nouzi. Ale - hodne lidi ji nemá u své rodiny (uz tu rodinu nemaji, nebo jsou moc daleko, nebo vztahy nefunguji), proto si budují svoje vlastní "sociální" vztahy v blízkém okolí kam se pro tu nutnou pomoc obrací.

V jake forme udržovat kontakt - no asi bych cca 1x za týden až 14 dni zdvořilostně zavolala jak se ji daří, vyslechla bych jake ma "starosti" ona a sestra, pak bych dodala ze asi teda nejspíš nemá čas se zastavit, ty také ne, tak ze zase někdy zavolas. Oslavy a svátky trávit jen formálně, na vlastní ji sice pozvat ale ne přemlouvat. Se sestrou těžko říct, záleží jak jste si byly blízké predtim. Kdyz je sestra odděleně od matky, je s ni rozumna řeč nebo se chova už skoro stejně? Zkusila bych nejdriv ten kontakt bez te matky, kdyby to neslo tak taky přejít na formální.