Jo, tohle byl vždycky SEN mého otce - s nikým nepromluvit ani slovo za celý den. Fakt, bez legrace. Teď se mu to splnilo - maminka zemřela a on zůstal naprosto sám bydlet v obrovské vile s ještě větší zahradou - a po 2 letech mu to "leze na mozek" - ještě navíc, že je už dost starý - je mu 87. Když mu zavolám, tak on tím, jak s nikým nemluví, tak vlastně "neumí" už mluvit vůbec....

Ale když tam byla maminka a my jako děcka, tak i tehdy byl schopný nepromluvit na nikoho za celý den jediné slovo. Maminka se utrápila a zemřela. My už bydlíme dávno jindem, máme svoje životy. Ono se to nakonec člověku vždycky splní, co si přeje....

Ale když je to nedobrovolně - to je blbý, to je mi tě líto, Gertrudo.