Tak to by mohl ocenit toto:
http://old.stream.cz/uservideo/494660-sonata-pro-ctvrttonovy-klavir-alois-haba

Možná z něho bude stejnej šílenec jako ten Hába. Ale mezi normálníma smrtelníkama se čtvrttónová hudba nějak neuchytila...

Pro nás obyčejné lidi (nadané tak nějak přiměřeně) půltóny úplně stačí, čtvrttóny jsou tak nějak mimo rozlišovací schopnost, to normálně člověk nenaladí a když už, tak spíš nedopatřením - třeba když se zpěvák netrefí do správnýho tónu, ale o čtvrt tónu vedle.
Čtvrttón by měl rozpoznat každý dobrý hudebník, ale že by se čtvrttónama nějak dokázal pracovat, to ne, já vím jen o tom Hábovi. Ono taky jde o to, že ten čtvrttónový klavír je specialitka (má dvě klaviatury o čtvrt tónu posunuté), na většinu nástrojů se čtvrttóny ani zahrát nedají, to jde prakticky jen na smyčcové nástroje a hlas. A nejde jen o čtvrttóny, těch mezitónů může být libovolně mnoho.

Nemyslím, že v jiných kulturách používají více mezitónů, spíš používají jiné stupnice (tj. jinou sadu tónů, z kterých je píseň složena). Samotné frekvence, s těma se toho moc nedá dělat, protože ty jsou fyzikálně dané, prostě zvukové vlny mají takové vlastnosti, že například poloviční frekvence automaticky znamená o oktávu nižší tón a dvojnásobná frekvence o oktávu vyšší. To vidíš prakticky třeba na kytaře, když podržíš strunu v polovině a brnkneš, zní ti o oktávu vyšší tón než na celé struně. Nebo třeba velikosti hudebních nástrojů taky vycházejí z fyzikálních vlastností tónů - čím menší nástroj, tím vyšší zvuk.

Že „komorní a“ má frekvenci 440 herzů, to je jen taková konvence, na které se lidi dohodli v roce 1939, předtím to bylo 435 Hz, ale na celém systému to nic nemění, je to pouze taková pomůcka, aby všichni ladili spolu.


Myslím, že právě hra na housle je pro tvého syna ideální, tam schopnost přesného ladění využije nejvíc (ještě kromě zpěvu).