Je to možná hnusné, ale pokud nevedeme společné hospodaření (což bych v případě, že pár má děti, které nejsou společné, vnímala jako problematické ve smyslu, že ten "bohatší" investováním do svého partnera vlastně "šidí" svoje děti), tak bych jako zásadní viděla, že každý si musí bezpodmínečně pokrýt vlastní potřeby, ale už není důvod, aby nějak výrazněji financoval nadstandardní potřeby svého partnera, a ten partner si na to nemůže činit nárok. Samozřejmě, že tomu chudšímu partnerovi se to asi bude líbit výrazně méně, ale když je to nastavené takto, je to asi jediná možnost.

Kudlo, souhlas.