ano, jenže co jeden vnímá jako nemístné rozmazlování, může druhý vnímat jako něco, co svým dětem poskytnout zcela samozřejmě chce - a kdo to rozsoudí?

Žádné objektivní měřítko na to není.

Někdo by považoval za nemístné rozmazlování třeba vožení (talentovaného) dítěte na hokej a náklady s tím související, druhý by to bral jako něco, čím je svému dítěti povinován z hlediska rozvoje jeho talentu.

Případně kvalitní soukromá (třeba i zahraniční) škola - pro jednoho zbytečné vyhazování peněz, pro druhého šance, kterou svému dítěti nemůže nedat.

Kdybys chtěla svému synovi dopřát, aby mohl chodit do Oxfordu, on by na to byl dost chytrý a chtěl by tam, a Ty bys vydělala dost peněz na to, abys mu to mohla zaplatit a přitom normálně financovat nijak rozhazovačnou vlastní domácnost, a přítel by přišel s tím, že si to nepřeje, abys do něj investovala tolik, protože je přece spravedlivé, abys i do něho, přítele, investovala rovnoměrně - fakt bys srazila kufry a řekla "stáníku, soráč, ale žádnej Oxford nebude, protože otčím si to nepřeje"?