no a zase opačně.
Kdysi jsme si půjčili od šéfa a majitele firmy... - 70 tisíc. Tak společně to byly dva platy, zadržet by je mohl, ale bylo to dost trapné.

Šlo o to, že jsme neměli tak velké rezervy a dostali jsme nabídku na koupi nového auta a prodej našeho.
Šéf nám věřil, do hodiny a do dne. Ale nám to bylo protivný.


A pak nám v krizovce půjčil kamarád.... a nechtěl záruku, směnku, nic, smlouvu, ač jsme nabízeli...
skoro půl milionu.

Něco se podělalo... a vypověděli jsme stavební spoření, ale mezitím projel soudní spor.. takže peníze jsme nepotřebovali pro sebe - ale na cizí průšvih (to jsou ta 4 kila, co máme dosud jinde),

ale mne těšilo, že pomohl a věřil. Pak nám řekl, že kdybychom chtěli i třeba nějaký ten milionek, tak by pomohl a bez záruky.

Samozřejmě jsme z toho nespali a splatili včas atd.
Ale to je asi jiný úhel vnímání.

Já bych si šla v nouzi nejvyšší půjčit do banky, pak do rodiny a pak bych asi otravovala přátele... někdo to má prostě jiným směrem.