dcera se neplazila, ta si sedla, postavila, obchízela nábytek a po několika neúspěšných pokusech o chození teda nejspíš usoudila, že to bezpečnější bude po 4... a lezla.. chvilku a pak už chodila...

syn do 10m JEN LEŽEL, když měl dobrou náladu, tak se přetočil, ale to fakt už muselo být... pak bum prásk, nejdnou, z ničeho nic začal válet sudy a přesouval ležmo "sudama".. pak si teprve klepnul, lezl (chvíli před rokem) a ve 14m začal chodit... byl velike, dle mého se neunesl a sílil...

dcerce jsou téměř 4m, otáčet se jí nechce, na břiše se tváří naproto v pohodě, dává si kolena pod sebe, sahá po hračkách,... dle dr v pohodě, každý dítě je evidentně jiný a pokud vidím pokroky, mám jí zatím nechat být... jo a "leze" dozadu... spíš teda píďalkuje...čím víc se snaží dostat se k hračce, tím víc se odráží a pak se vzteká

jo a prvorozenou dceru jsme "nutili" lést, ukazovali jí to, nohama a rukama jsme dělali to, co by měla dělat, aby lezla... nic, nepobírala to... až pak si na to přišla sama....

teď je starším 5 a 3,5 a nikdo by na nich nepoznal, že jeden byl rychlej jak Pendolino a druhej línej jako veš...