Nějak nemám chuť se tady obhajovat, proč nechci dceru poslat na tábor, na který ona sama nechce, ale udělám to.

Opět se tu ocitlo téma kamarádek, už jsem psala, že žádnou skupinu lidí (ať kamarádek či vedoucích) kolem sebe nemám. Snad každý z její školy má hlídací babičky a tetičky, hodně dětí má matky učitelky, takže ty jsou o prázdninách vysmáté a pak jaksi většina dětí mají i toho otce, tedy dalších 4-5 týdnů dovolené k dobru a navrch nějaká tetička. Prostě řešit nemusí.

"Nana, když to aspoň jednou nevyzkouší...tak neví co nechce..... " nedokážu absorbovat smysl této věty, člověk toho v životě nevyzkouší mnoho. A myslím, že to vyzkouší nejdřív na nějaké škole v přírodě, myslím, že jet někam s vlastní třídou a učitelkou je mnohem lepší volba pro začátek.

Kdybych neměla jinou možnost, tak bych ji jet přinutila, ale v Praze ty možnosti jsou. Osobně si myslím, že přinutit dceru strávit 1,5 měsíce na nějakých táborech je přinucení dost velké.

Navíc je malá, květnová, spíš by jí vyhovoval režim nějaké školky nebo tábor pro mladší děti, děkuji moc těm, kdo mi na ně dali odkazy.

Martina