Tak na mě při jednom tématu padla mírná nostalgie...

Cítíte při vzpomínce na některé své životní období nostalgii?
Takové to, sice tam bylo spousta věcí ne úplně fajn, teď se mám objektivně líp, ale přesto - mělo to nějaké svoje kouzlo?

Na mě padla obrovská tesknota po dobách, kdy jsem (nejen) v tomhle ročním čase mohla jít jen tak ven, sednout si pod rozkvetlé stromy s knížkou nebo jen tak, a sedět a číst nebo čučet, čichat tu vůni a poslouchat ty ptáky a nechat se nahřívat tím sluníčkem. Mít ticho a klid a nemuset na nic myslet, nic řešit, nic plánovat.

Jo, a můj ex-ex (jinak jak jsem šťastná, že jsem se ho zbavila) mi k narozeninám vždycky koupil v Brně na Zelňáku pugét z tulipánů a narcisů (prodávaly se po 2 a 3 korunách, tj. mohl jich koupit několik desítek) a měla jsem je doma (na koleji) ve váze a bylo to moc krásné.

Já přece to jaro vždycky tak milovala a co z něho letos (loni) mám? Prdlajs. Naposledy když byl malý ještě malý a spával v kočáru, ale ani to už nebylo 100% to, o čem mluvím.