Já se na to cítím, manžel právě kvůli financím ne. Já jsem v tomto optimista, on pesimista. Jeho plat sežere hypotéka a chod domu. Já musím vydělat na to ostatní. Já si myslím, že to zvládneme, ale nevím, do jaké míry je to zdravý úsudek a do jaké míry fakt nezvladatelná touha po dalším dítěti, kdy nevidím, neslyším, neuvažuju...

Manžel to bere zodpovědněji.

Já jsem vnitřně rozhodnutá do dalšího dítěte jít, ale pořád si říkám, že pokud je nějaká reálná šance, že bych to v sobě dokázala udusat, že by byl život asi v mnohém snazší jen se čtyřmi dětmi.