Vidím to tak, že se dnes mluví o něčem, o čem se dřív mluvilo minimálně nebo vůbec a pak také spatřuji příčinu v pokroku na poli genetiky (zčásti i lékařské vědy, ale běžného doktora nějaký postižený moc nezajímá - řeší pouze to, co pod něj spadá, a s čím má postižený problém, ale díky současnému stavu lékařské vědy dítě neumře v raném věku).
Syndrom, který má můj syn, byl objeven v roce 1998 - například.
Jsou lepší přístroje, více možností vyšetření...

Totéž v psychologii a psychiatrii.

Informovanost...

Prostě to tu bylo vždycky, jen se dítě vždycky nenarodilo, protože nebyly kontroly, udržovačky apod., jen se dítě vždycky nedožilo konce kojeneckého, resp. batolecího období apod.
A ještě v dřvějších dobách bylo dost běžné zjevně postižené dítě zabít hned po porodu - a to i u nás. Většinou to udělala bába, někdy ve spolupráci s členkou rodiny...