Dědečka pamatuju jen jednoho, a i ten umřel, když mi byly tři. Ale pamatuju ho jako obrovského chlapa (měl přes dva metry a asi 160 kg).

Babička z máminy strany byla především zázemí pro mě a sestřenice. Pamatuju, jak si četla a dávala knížku co nejdál od sebe a maminka se smála, že si ji za chvíli bude muset přivázat na smeták a druhým obracet listy. Na návštěvách jsem vždycky spávala u ní v ložnici, moje starší sestřenky v jiném pokoji, a vybavuju si, jak vždycky ráno tvrdila, že ty zvuky ještě nejsou sestřenky a nejsou vzhůru, je to soused ranní ptáče a já mám ještě chvilku ležet

Babička z tátovy strany byla typická kulatá rozmazlovací pečovatelská babička v šátku. Pamatuju, jak mi pořád dokola četla pohádku o bílém velbloudkovi (z Pohádkových lístečků) a jak se mi snažila podstrojovat (jako dítě jsem fest nejedla) a vymýšlela "výživné dobroty" - třeba "ptačí mlíko" - vanilkové sladké mléko se zašlehaným žloutkem a zavařeným sněhem a tak A když jsme chodili na houby, jisté druhy vždycky koštovala a ostatní mohli jíst až pár hodin potom, "kdyby to bylo jedovaté, tak jí už nebude taková škoda".