Tomio,
mých dětí mi je také líto, ale mě litovat nemusíš a pokud vím ,ani jsem o to nestála. Oni spíš nemohou za své "rádobytatínky". Mé děti majíá jen 1 rodiče, který na ně maká seč jen může a co mu síly stačí / kolikrát ani to, ale musím ), ale tatínky mají na 2 věci.
Jeden nepracuje, nemá bydlení, stálou práci, dluhy na statíce ( jde to až do milionů ), alimenty neposílá, nestará se o své děti.
Druhý sic má práci, alimenty posílá jen díky exekuci na plat, ale o dcery se nestará, nezajímá, neví o nich zhola nic ( jen to, že jsou jeho jen když si náhodou vzpomene ), přednější mu je jeho nová rodina ( mmch, 2 vyžené syny + 1 dcera společná s partnerkou ). Když už si vzpomene, klade si podmínky, jak si chce přebrat dcery - v čem mají být, jak mají být ustrojené, co moho / nemohou mít na rukách atd atd. Cokoliv navíc pro ně je nadlidský výkon.

Toho druhého jsem znala už z práce, kde jsme spolu pracovali, znali jsme se 9 let, než jsme spolu začali býát a bydlet a mít spolu děti. Na něho, co se našeho vztahu týče, si ztěžovat opravdu nemohu. Byl otcem mých prvorozených dětí, byl to úžasný člověk...ovšem nosil málo peněz, byť mi účetní psala do papírů zcela něco jiného. Lhal mi celých 6 let, než jsem dala "nůž na krk"....dělal křivárny, bral si zálohy, mi tvrdil, že má melouchy, abychom vyšli apod....lhal mi...a já nemohu s člověkem, který mi vlastně celý náš vztah lhal, neměl ke mě důvěru ( ptám se proč ? - odpověď žádná ), rodiče mě měli rádi....
On od nás odešel jako první, já po několika týdnech roztáhla nohy jinému a už jsem byla za d**ku...., chtěl se nakonec vrátit, zapomenout, dle něj i odpustit to, co jsem udělala....vzala jsem ho zpět a on ? Po měsíci to neustál - snažila jsem se mít úplnou rodinu, mít otce pro své děti...on to stále nedokázal ustát, že jsem mu "vlastně byla nevěrná"...já to jako nevěru nevidím...ale to je každého úhel pohledu. Nakonec ze mě u svých kamarádů a hlavně u rodiny udělal tu největší svini, vzal dětem vše, co bylo jejich a co potřebovaly. Nechal mě na holičkách. S ničím mi už nikdy nijak nepomohl...a já jsem ten špatný rodič ? Dětem se snažím vyjít vstříc jak jen můžu a jak jen mi síly a finance dovolí...
za náš rozchod určitě newsu nějaký podíl viny, to nepopírám a ani jsem nikdy netvrdila, jen už ze sebe nenechám dělat tu poslušnou a vždy k ruce prospěšnou děvěčku a naivní pipku. Ani na úkor rodiny.