Jarmilko, napíšu osobní zkušenost, třeba Tě u toho něco napadne. Dědečka mám takto "rozprášeného" na paloučku na hřbitově. Chtěl tam být, měl tam i svoje rodiče. V principu se to dá udělat šetrně, na loučce se vybere místečko, tam se vykope malá jamka a do ní se ten popel vysype. Když vyberete místo někde blízko stromu, tak je pravděpodobnost, že tam moc lidí pochovaných není (to píšu jen pro uklidnění, jinak chápu argument Tvojí maminky, ale kdyby nešlo s babičkou hnout, dalo by se s hrobníkem domluvit a za nějaké peníze by Vám určitě vyhověl). Na místě, kde je děda pochovaný za rok vyrostla houba bylo to takové potěšující... Ikdyž ten akt samotného vsypání popela byl pro mne osobně strašný, bylo hrozně bolestné vidět dědečka a pak ten popel, bylo mi 24, ale těžko jsem to snášela... Mamka pro něj vybrala místečko, kam se nešlape (jinak lidi na loučku někdy i šlapou), je to u kraje a u stromu, nosí mu tam kamínky z cest... Je to smířlovější, než hrob.
Babička taky chtěla být rozptýlená, ale v lese, na jejím oblíbeném místě. Nakonec vybrali stará boží muka blízko jejího oblíbeného místa a pochovali ji vedle nich. Popel se nutně nemusí nechat rozptýlit na loučce na hřbitově...

Z právního hlediska neporadím, snad by se dalo oklikou domluvit s hrobníkem, který to bude mít na starosti, dát mu nějaké peníze, aby Vám urny nechal... nepředpokládám, že babička, pokud má k těm ostatkům takový vztah, by byla přítomna pochovávání... ale tohle jsou poměry na malém městě, jak je to reálné v Praze, nevím...

Hodně síly mamince někdy některé věci, které ostatním nepřijdou významné, tak pro konkrétního člověka jsou moc důležité...