Já jsem se vdávala ve 27 a skoro deset let trvalo, než jsem pochopila, že mám takový nedokonalý vztah, jaký popisuješ. Stručně by se to dalo vyjádřit: není rodinný typ.
S dnešníma zkušenostma bych asi vybírala manžela pečlivěji, ale na druhou stranu tehdy jsem měla pocit, že on je ten pravý. Pak totální ztráta iluzí, ale žít se v tom dá, no. Možná, že když ty s tím počítáš od začátku, tak se s tím dokážeš vyrovnat líp.