Valkýro,

ale proč by musel u sexu být vždycky orgasmus?

Já myslím, že u fungujícího partnerství má sex i další rozměry než jen vlastní ukojení.

Jsou momenty, kdy člověk (a lhostejno, zda to je muž nebo žena) třeba VÍ, že je unavený a že by mu vlastní uspokojení trvalo hodně dlouho a necítí se na to, ale zároveň taky ví, že ten druhý je na sex zrovna naladěný. Pak mi připadá jako velmi rozumný kompromis uspokojit toho druhého bez nároku na uspokojení vlastní, právě kvůli tomu rozměru "potěším milovaného člověka, i když já sám v tuto chvíli nejsem uspokojení schopen". Pak by ovšem od toho druhého člověka mělo taky vzejít maximální pochopení a měl by žádost o případnou "rychlovku" vzít tak, jak je mu předestřena - jako vstřícnost a výraz lásky partnera k sobě, a nesnažit se hledat v tom nějaké jinotaje a snažit se toho druhého uspokojit, přestože mu bylo výslovně řečeno, že ne.

Ovšem to musí být na všech frontách všechno v pořádku, při nějakých hlubších neshodách naprosto chápu, že k tomu není ochota.