Zerat, možná jen neměl den. Ale fakt jsem měla pocit, že jsem pro něj póvl. Např. se mě ptal, jestli zvracím, řekla jsem, že jo a že hodně (jsou noci, které prozvracím úplně celé, zvracím i kusy krve), on na to - ne slečno, vy nezvracíte, vždyť jste krásně červená a strašně se u toho smál, prý jestli jsem si myslela, že mi kvůli tomu napíše neschopenku (neschopenku jsem vůbec nechtěla) a tak. Celé vyšetření se neslo v tomto duchu. Navíc jsem v čekárně čekala už docela dlouho a bylo mi špatně, nebyl tam moc vzduch a on asi čtvrt hodiny pil v čekárně se sestrama kafe. To už na mě bylo moc.