hodně štěstí... myslím, že tě chápu, potratila jsem před týdnem (9 tt, ale miminko umřelo už 8 tt), z většiny taky doma, až na konec jsem si zavolala záchranku... ta bolest byla totiž tak nesnesitelná (myslím fyzicky - prej silnější menstruace, pche! I voda mi praskla...), že jsem se bála, že je něco špatně, navíc jsem skoro nekrvácela. Takže miminko vyhodil doktor v ambulanci do koše na použité tampony a tak. Hm.

Asi k tomu nedokážu nic říct - prostě jenom, že to přejde. Taky jsem byla už taková nastartovaná, že v listopadu budu mít miminko, co všechno bude jinak... a najednou nic, taky si připadám prázdná, nevím najednou, co s tím uvolněným prostorem. Nic mě nebaví, nic se mi nechce, zdaj se mi v noci divný věci. Navíc na neschopence a bez dětí ani nic nemusím, od zítřka to snad bude lepší, když budu v práci. Předpokládám, že to prostě bude časem lepší a lepší a nakonec to bude dobrý, hodně štěstí