Nepřeju ti poznat muka chronické bolesti. Až nebudeš několik let bolestí spát, při každém přetáčení se budeš muset úplně probrat a promýšlet pohyb centimetr po centimetru, až nebudeš schopná si celý den sednout ani na záchod a budeš závidět chlapům, že čůrají ve stoje (a ty tak budeš čůrat taky a děkovat Bohu, že se ti nechce na velkou), až se nestihneš doplazit na záchod a cestou se počůráš a budeš ráda, že ses zvládla aspoň skulit z postele a nepročůrala si matraci, přestaneš být extrémista. Tomu věř.