no, přišlo mi divné mu po tolika letech psát, že jsem sama. aby to nevypadalo, že ho snad chci zpátky. já jsem mu v tom původním mailu pár otázek pokládala a on je odignoroval. ale teď už je to fuk, už je po všem, teď už by to bylo trapné psát, tak to nechám být. ať si myslí, že jsem šťastná a s partnerem... jediné, co je mi trochu líto, že jsem ho mohla mít za milence, protože i to se hodí, nikoho nemám, ale zase na druhou stranu asi není šťastné řešení mít za milence někoho koho člověk kdysi miloval, je to takové minové pole asi... nechám to být, vnucovat se nebudu.