Po mnoha ruznych pokusech a prehmatech jsem dospela k jedinemu. Vse co se mi nelibi oznamim manzelovi a on je ten, co si to se svoji matinkou resi. Kdyz jsem to rikala primo ji, tak jsem s ni coby s tchyni jednala zdvorile, a tak to poustela jednim uchem tam, druhym ven. Kdyz ji to rekne on, jako syn holt trochu natvrdo, kdyz je potreba, tak je sice chvili nafouknuta na svoji prisernou snachu, ale vetsinou to vezme na vedomi. To same mame na druhou stranu, tj. co se tyce mych rodicu resim ja. Preci jen vlastni dite vi, jak ma efektivne jednat se svym rodicem a co si muze ci nemuze dovolit. Preci jen ho zna vic.