Možná jsem prožívala něco podobného. Ráda bych tady k tomu napsala pár poznámek - hlavně proto, že jsme spolu jako zázrakem zůstali a nikdy bych tenkrát nevěřila tomu, že spolu budeme ještě i šťastný. Taky jsem se cítila jako pod psychickým terorem, na diskuzích si to úspěšně potvrzovala, ale to že jsme spolu zůstali, mě naplňuje mnohem větším štěstím, než kdybychom od sebe odešli, to jsem si jistá....
Taky jsme spolu už v jisté době nespali...
Určitě bych se nejdřív trochu zamyslela nad tím, jak se ten problém řeší. U mě osobně - je mi přirozený, že cítím a prožívám VELKOU ŘADU problémů, který manžel nevidí
ale já je CHCI ŘEŠIT a taky je řeším (tak že o nich začnu s ním mluvit), ale z pozice manžela to pak často vypadá jen jako výpady z mé strany. A to dlouhodobě nefunguje. On to (podle mě po právu) nesnese a já si připadám blbě, že na něj útočím (to je taky správně, že si připadám blbě
) a nic se nevyřeší. Spíš se pohádáme.
Te%d momentálně se snažím čerpat z knihy Respektovat a být respektován a z minikurzu na Nevýchově.cz, a docela slavím úspěchy. 1) Mám pocit, že na něj neútočím
, 2) už se nám i povedlo nějaké věci vyřešit a zatím fungují, i když je to třeba jen dva týdny
, 3) i když se něco nepovedlo vyřešit, protože mi muž jako sdělil, že to podle něj nemá řešení, tak jsem si zatím uměla říct, Fajn třeba to dokážeme příště, a nepohádali jsme se, byla jsem v klidu schopná od té věci jakoby odejít.
Netvrdím, že to nemůže být tak, že tvůj manžel je sobec a kdesi cosi, ale za sebe rozhodně vím, že některými špatnými komunikačními návyky jsem to často pěkně podělala. Může se zdát, že to je blbost, že přece nějaký špatný slůvko nemůže způsobit, že se manžel chová jako tyran... ale já prostě u nás vím, že to tak z velké části bylo. Manžel měl i má různý (i "velký") chyby, to ne že by to bylo jakoby jen o mých komunikačních chybách, ale vím, že když jsem o těch chybám začala mluvit tak, že si chtě nechtě musel vyložit, ře bojuju proti NĚMU, tak ta atmosféra byla hodně hodně dusná a rychle šlo všechno do kelu. "Můžeme" (i musíme) ty chyby řešit, ale někdy to můžeme úplně podělat, když to vezmeme za špatnej konec.
To si myslím já... doufám, že k sobě zase najdete cestu