No, me teda ta duslednost co tu vsichni radi, vysiluje vic nez ty zlobive deti. Vymyslet porad co zakazu, omezim jako nasledek toho, ze zlobi. To neustale bylo takove to: "prosim uklid si pokojicek", "me se nechce", "ale je to potreba, proto a proto", "ale ja jsem unaveny", "kdyz neuklidis, tak nebude odpo zmrzka", "me to neva, vezmu si misto ni bonbony", "ani bonbony", "neva vezmu si misto nich mrkev", "vsechny hracky nahazu do popelnice", "super, to je dobry napad abych je nemusel uklizet", "ale pak zadne mit nebudes", "to neva, k narozkam dostanu nove", ............ . Tak jsem proste zarvala a odezvou bylo "mami, nekric tady prosim, boli me z toho usi". Tak placla "mami, proc me placas, neuklizeni hracek neni velke zlobeni, nikomu neublizuju". Proste nektere deti jsou asertivnejsi a nenechaji se "ukecat". Nakonec mi daleko mene vycerpavajici prislo ty hracky za ne uklidit a pred prechodem je dohonit nez nacvicovat jejich zastaveni. No a dnes je mu 8 a kupodivu uklidi sam (na prechodu zastavi, atd), bez toho, abych to po nem vubec chtela, protoze uz to nejak pochopil, ze se to obcas musi. Takze si rikam, ze jsem se snad nejakeho vychovneho zlocinu nedopustila a stejne ranna vychova nikdy nezaruci jak se bude chovat v puberte, v dospelosti apod.