Přidat odpověď
Z meho pohledu - at kazdy dela, jak je mu vlastni, spravna odpoved na to, jak by mela vypadat rodinna sounalezitost a vzajemna vypomoc, asi neexistuje, ale kdybych se o ni mela pokusit, tak bych to asi rekla tak, ze spravne je to, co nikdo nepocituje jako obet a ujmu. Podobne jako mi spravny model partnerskeho souziti prijde ten, kde jsou obe strany spokojene, ac se to muze u ruznych dvojic dramaticky lisit. Vadilo by jenom kecani do toho, jak to delam blbe a ze to mam delat jak on, ale to si nikdo nedovoli ;)
Jak rikaji Britove, one man""s heaven is another man""s hell.
Jinak sejde taky na tom, jak to ten "pomahajici" prezentuje - pokud by mi nekdo plakal na rameni, ze hlida vnoucata, vodi je do skoly, pracuje v domacnosti deti, dotuje je, maka na zahrade a v obchode - tak bych se ho ze sveho pohledu logicky zeptala, proc se na to nevykasle. Pozu obeti necht si kazdy strci za sombrero.
Jeste me tam ponekud zarazilo to psani seminarek a diplomek, ale predpokladam, ze mas na mysli poskytnuti rady, nikoli vlastnorucni nadrasani padesati normostran :)
Předchozí