Anett, rozumím ti, ale co je to za spokojenost a pocit naplnění, když jde proti vůli ostatních? Pomoc se má nabídnout, ne nutit, jinak to není pomoc, ale budování závislosti a jakési umělé vděčnosti. Podle mě to nepřináší pocit štěstí, naplnění a spokojenosti ani jedněm, ani druhým - je to spíš takové náhradní uspokojení.

Možná je za tím podvědomý pocit, že svým dětem nebo vnukům něco "dluží", že něco neudělali úplně dobře a že jim to mohou takto vynahradit. A někdy taky posedlost dávat spravedlivě - jeden potomek bere, tak musíme stejné množství vnutit i druhému.