Kambala - jinak abych odpověděla přímo na tvou otázku - mám obdobnou mámu. Řekla bych,že to je ještě horší varianta, než mít takovou babičku. Také se na ní nemůžu úplně vykašlat. Nejdříve jsem si to nechávala dlouhé roky líbit, pak jsem na pár let plně utnula kontakt. Ani jedno není dobře. Momentálně to je takový kompromis - vídáme se na různé narozeniny, vánoce a asi jednou měsíčně k ní jdu - pokud mě začne urážet, odcházím. Párkrát jsem jí dost ostře a na matku asi neuctivě poslala do patřičných mezí. Když jsme spolu, snažím se volit zásadně neutrální témata, nebo hrajeme všichni i s dětmi poker - což ona ráda a nemá čas se soustředit na pruzení. Prostě se snažím o činnosti, které jí nějak zaměstnají. Pokud mě přímo požádá o pomoc, pomůžu, jinak se do jejího (dle mého dost příšerného) způsobu života nemotám a nedovolím jí zasahovat do mého.