Sam,mě to přijde divný,dělit prostor na kterém si společně hrají děti z jedné rodiny-tedy spíše příbuzenstva-kvůli vlastnictví hraček.Konkrétně v naší rodině je to tak,že mám dvě sestry,každá z nás máme dvě děti,každá bydlíme ve vlastním,ale velmi často se scházíme u rodičů.Zejména děti jsou tady často.No a samozřejmě některé hračky jsou těchto dětí,jiné tamtěch,další oněch.Pro mě je úplně normální,že děti mých sester si mohou půjčit jakoukoli hračku,aniž by se vůbec museli ptát.Prostě hračka leží ve společném prostoru,tak ať si s ní pohrají.Nerozlišuju v tomhle směru,jestli se jedná o děti moje nebo sestry.Stejně tak jsem k rodičům na zahradu koupila např.kanadskou borůvku,třešeň,zasadila maliny,dříve jsem tady pěstovala i jahody.Neumím si představit,že bych řekla dětem mých sester,že si nesmí utrhnout jahody nebo maliny,protože jsou jen pro moje děti.Nerozlišuju v tomhle moje a tvoje.Chceš si půjčit hračky mých dětí?Prosím,půjč si.Chceš jahody,natrhej si.Považuju to za samozřejmost.Mám zakázat neteřím a synovcům něco,co jsem zasadila já,konzumovat,protože my bysme měli méně?Mám jim zakázat hrát si s našima hračkama,aby nám je třeba neopotřebovali?Připadala bych si jak největší ubožák.Ale i když nerozlišuju v tom,co jsem ochotna dopřát jiným dětem,tak to,aby někdo jiný z rodiny dal mým dětem na zadek bych nedopustila.Ani já nemlátím děti mých sester,a že některé by si to kdysi,když byly menší,často i zasloužily(podle mého mínění).