Alenko,

ta strašlivá reakce, co tě vyprovokovala, jsem byla já.

Velké oslavové sešlosti nijak nevyhledávám. Když mě dobří přátelé nebo rodina pozvou, jdu a ráda; kromě jisté části rodiny, kde je součástí podobné oslavy pohovor o tom, kdo z pozvaných neuspořádal podobně velkou oslavu a nepozval na oplátku... Tam prostě pozvání nepřijímám, pokud se rodina skládá na dar, přispěji, jinak při nejvhodnější příležitosti předám vlastní dárek, ale z účasti se omlouvám.

Nenávidím je příliš silný výraz, ale jinak výrazně nemám ráda oslavy, kde se čeká a vynucuje podobná oslava ode mne.

Z tvého příspěvku mám pocit, že jsi asi myšlenkově na stejné vlně s tou částí mé rodiny, jejichž oslav se pokud možno neúčastním.

Mimochodem, s přáteli pořádáme větší oslavy (ne v padesáti, ale ve 20-25 lidech) tak, že se domlouváme "sejdeme se na zahradě u XYZ, nic nekupujte, ale Maruško, Jani, Petro, mohly byste přinést nějaké buchty, vy tak dobře pečete, Jirko, Franto přivezete víno, prosím? Já naložím maso." Něco to stojí, ale je to v přijatelné míře, takže si všichni užijí a oslavenec se nezruinuje ani psychicky úplně nevyčerpá přípravami. V rodině to bohužel nefunguje, tam se čeká připravené pohoštění kompletní včetně polévky apod., což prostě nezvládám finančně na restauraci a psychicky na přípravu (nezvládám vařit pro víc než cca 8 lidí, prostě to neumím a takové sešlosti si nedokážu užít).