Já bych řekla, že oplácení oslav je spíš kamenem úrazu u dětí.
Pozveš dítě na oslavu narozenin svého dítěte a to přinese např. dárek za 2 tisíce. Automaticky tě napadne, že rodiče dítěte pak očekávají dárek podobné hodnoty. Sama bys nejraději dala jinému dítěti knížku a očekávala spíš symbolický dar. Jenže je tady nějak nastavená laťka....
Nebo situace, kdy dítě pozve kamaráda a on ho na svou oslavu nepozve, či naopak.
U dospělých snad nic podobného nehrozí. Já slavím narozeniny jen v kruhu rodinném a s kamarády pouze kulatiny. Vůbec mne nemrzí, že nejsem nikam zvána na revanš.
Nedávno byl syn pozván na osmé narozeniny své jediné a nejlepší kamarádky. Dárek vybíral sám a nedal si to vymluvit. No, rodiče stáli v němém úžasu. Ale vysvětlila jsem jim, že to byl synův nápad a ať si s tím hlavu nelámou. Neočekávám ani náhodou, že by oni kupovali dárek podobné hodnoty.