Tak tohle téma mě docela zaujalo. Toto jsme často řešili v práci. Pracuji s lidmi s postižením, mnohdy s těžkou mentální retardací, takže tam i v 15 ti kluci přemýšlí jako třeba 2-leté dítě. Protože někteří k nám docházejí z rodin, musíme respektovat označení, které si z rodin "přinesou", ačkoliv my jako personál preferujeme označení "penis". Ale protože by nám Ti kluci nerozuměli, co jim vlastně říkáme, tak se u nás objevují názvy jako "lulínek", "pinďa", "pinďulín", "ocásek", "fanfulín" a mnoho dalších. U opravdu malých dětí to nijak zvlášť neřešíme, jakmile ale kluci začnou přicházet do puberty, snažíme se je učit, že ten jejich "fanfulín" se jinak řekne "penis". S tím však musí souhlasit rodiče a tomu tak vždycky není.

Jinak souhlasím s tím, že když je dítě malé, je asi jedno, jak se to nazývá, ale z druhé strany by možná měl vědět, že i penis je správné označení (při těchto debatách se mi vždycky vybaví scéna z Policajta do školky, jak tam ten malý prcek se postaví a na celou třídu pěkně říká: Kluci mají penis a holky vagínu! :-D).
No a když nám už chlapec odroste, vlastně není důvod ho nazývat jakkoliv zdrobněle. Oni si ho časem stejně pojmenují po svém ;-)