Tak to s tebou cítím. Máme to doma podobně. Od počátku jsem byla já ta aktivnější, muž by raději ležel a přijímal, ale sex nám vždy fungoval (protože jsem fungovala já). Jak muž tloustl a lenivěl ještě víc a přidaly se další problémy ve vztahu, tak moje ochota být iniciativní opadla. To se mu nelíbilo. Ale nebyl ochotný být aktivní on, změnit techniku milování, prostě nic. Podotýkám, že má nadváhu, sex je pro něj námaha (kolikrát přestal oo chvilce uprostřed sexu, protože fyzicky nemohl). Čekal co já a věnoval se internetu. Já nic, znovu jsem mu řekla, že chci zpět toho chlapa, co byl na začátku. On nic. Přešla mě na něj chuť úplně, je tlustý, věčně zpocený, prostě bohužel. Momentálně máme obrovskou krizi. Já mu teda nic nezakázala, ať si provozuje autoerotiku jak chce a kdy chce, ale příjemné mi to taky není, že to řeší takto, že je mu úplně jedno, kam to spěje. Podle něj za to můžu já, protože ho nechci.