Přidat odpověď
Cimbur, zní to sice divně "udělat scénu", ale já jsem prý měla namále díky svojí neschopnosti dát najevo velkou bolest. Holt takový tichý trpitel. Mimoděložní těhotenství tak řešili prý na poslední chvíli (obě "prý" jsou na základě řečí lékařů z nemocnice, kde mě operovali). Svému gynekologovi jsem sice při opakovaných návštěvách říkala, že kromě zpožděné menstruace mám velké bolesti, nemůžu sedět atd..., ale bez patřičného emocionálního náboje to asi neby schopen vyhodnotit správně. Podobnou zkušenost mám s dcerou, také "tichou trpitelkou", které v pěti letech diagnostikovali DM I. typu až když měla glykémii 53 mmol/l. Do té doby bojovala, někdy byla protivná a unavená, hodně pila a často čůrala, ale že je jí fakt špatně jsme nepochopili.
Na základě těchto i zprostředkovaných zkušeností se domnívám, že udělat pořádnou scénu když je pacientovi pořádně zle není od věci, třeba by se jí dostalo pomoci.
Předchozí