Pozdě, ale jako adoptivní matka cítím, že bych se měla vyjádřit. S přijetím dítěte do NRP musí být vnitřně srozumněni oba. Jeden partner muže k rozhodnutí "dozrát " později, ale nesmí mít pocit, že to udělal díky přemlouvání. Adoptivní rodičovství nebo pěstounství je přece jen o něco rizikovější "podnik" než výchova biologických potomků. Navíc jsou lidé, pro které je tvrzení "krev není voda" natolik zásadní, že "cizí" dítě zkrátka vnitřně přijmout nedokážou. Vše dobře promyslete, zvlášť pokud se rozhodnete o osvojení.