Když jsme oznámili rodině při sešlosti (absolutně střízliví všichni), že si budeme brát dítě do pěstounské péče, manželovi rodiče seděli ješt asi 1/4 hodiny beze slova, pak se zvedli a odjeli a asi 3 měsíce nekomunikovali

mrzelo nás to hodně, halvně manžela, pochopitelně

ale oni to v sobě museli zpracovat a potřebovali čas. pomohla s tím osoba, která podobnou situaci zažila a byla rodině blízká, jiná příbuzná, blízká příbuzná

oni to vstřebali, měli ještě dost času, téměř rok, než jsme si malýho přivezli

a jejoch vztah je k němu stejný jako k našim mlastním dětem, jen teda oni berou i ty naše kluky tak nějak málo, takže moc rozdílu nneí, každopádně nedělají rozdíly a to nám stačí

Tobě bych doporučovala mluvit, mluvit, mluvit, vysvětlovat, dát jim něco přečíst, pustit osvětový film, vzít je na nějakou akci, prostě je vtáhnout do děje a nechat je poznat, o co vlastně jde

zamrzí to, nezapomeneš jim to asi nikdy, minimálně dokud ti sami neřeknou, že se súpletli a že už chápou, ale dá se to odpustit a měla bys to udělat