Nech si čas, pár dnů, zkus si sepsat všechna pozitiva i negativa, která by pro tebe dítě znamenalo.
Já byla v podobném šoku před rokem - splácíme úvěr, dvě odrostlé děti, vcelku rozjetá kariéra....brečela jsem skoro týden, nicméně nakonec jsem se rozhodla na interupci nejít. Bohužel, poté, so jsem to vnitřně přijala, zpracovala a začala se dokonce trochu těšit, jsem samovolně potratila. A vůbec jsem necítila úlevu. Bolelo mě to psychicky hrozně, dokonce jsem si dávala za vinu, že jsem to dítě ze začátku nechtěla....trvalo mi pár měsíců, než jsem se z toho oklepala.
Přeji hodně sil na to správné rozhodnutí, ať už bude jakékoliv.