Přidat odpověď
Ta půlroční hranice je takové pěkné referenční číslo, které se používá ve studiích kojení jako srovnávací termín. Třeba se srovnávají různé parametry v půl roce a 4 měsících, v půl roce a 3 měsících, nebo půl roce a 8 měsících atd. Je to každopádně umělá hranice určená člověkem. Výzkumy ovlivňuje fakt, že např. půlroční výlučné kojení je dnes ve světě (a zvlášť anglosaském) v podstatě raritou a vzácností, v roce 2005 se např. v UK uvádělo 1%. Takže i data pro děti kojené takto "dlouho" se moc neobjevujou.
Co se týká třeba toho železa, tak kromě stravy dítěte (kojení/příkrm) má na jeho hladinu hemoglobinu zásadní vliv taky těhotenství, porod (časné přerušení pupečníku) a další okolnosti (např. předčasné narození). Existuje studie, která se zaměřila vysloveně na děti déle kojené/méně dokrmované, a zjistila u těch dětí, že i když ještě v 8 měsících přijímají ve veškeré potravě (MM plus příp. dokrmy, často bez masa) železa polovinu oproti tabulkami doporučovanému množství, které by přijímat teoreticky měly, jejich hladiny hemoglobinu jsou normální. Třeba je to dáno těmi zásobami, které v těle mají, třeba jinými parametry vstřebávání železa při krmení mateřským mlékem, nebo třeba tím, že ty referenční hodnoty doporučeného příjmu železa v tabulkách jsou proti skutečné biologické potřebě poněkud nadhodnoceny a vychází z hodnot vstřebávání železa z jiné potravy, než je MM (my totiž toho železa z běžné potravy, kterou jíme, vstřebáme pouze cca 10%, u MM je toto číslo ale podstatně vyšší - 50%, takže příkrm nebo UM s tabulkově vyšším obsahem železa než MM ještě nemusí být výhra, protože reálně 90% z toho příkrmu/UM dítě stejně nevstřebá).
To varování před nedostatkem železa při delším kojení dost propagujou v UK (viz ta studie z r. 2011), kde ale shodou okolností NENÍ plošný screening na hemoglobin u dětí, takže reálná data v ruce stejně nemají.
Předchozí