Jarmilko,

tohle bych vůbec nerozporovala (že to, jaká je kdo matka, nezávisí na věku), a že ta 16ka může být s přehledem lepší než ta 25ka.

Mně osobně je mnohem sympatičtější šestnáctka, které se stane "nehoda" s klukem, kterého miluje, než pětadvacítka, která si začne se ženáčem (i kdyby ho taky milovala), ale já mám na mysli jinou rovinu.

Ten aspekt, že ať je to v kterémkoli věku a za jakékoli situace, tak pokud se něco stane, tak to bude PRO MĚ obrovská komplikace, která mi hrábne do života hodně hluboko a kvůli tomu už nebudu moct splnit si svoje sny, jakkoli skromňoučké, byl pro mě tak důležitý, že když už bych do toho šla, tak jedině s někým, s kým bych si byla v maximální možné míře jistá, že by mě v tom nenechal samotnou. A navíc to musel být někdo, s kým by mi nebylo hůř než se mnou samotnou, a toho nebylo zas až tak lehký dosáhnout.

Být někde uvázaná s někým, koho vlastně ani tak moc nemusím, kvůli dítěti, u kterého bych pokládala za svou povinnost se postarat....no brrr.