Inspirovala mne vedlejší diskuze o tom, jak žena chce k rodičům a chlap na závody. Napadlo mne přitom, zda někdo žijete ve svazku, ve kterém byste si oba jeli po vlastní ose. Tj. on jezdí na závody a sporadicky k rodičům, protože ho to nebaví a ona jezdí sporadicky na závody, ale víc k rodičům... atd.
Monty ve vedlejší diskuzi hájí postoj, že i v partnerství, se můžou oba dospělí jet po vlastní ose, aniž by to rozložilo vztah... Podle ní naopak rozkládají vztah kompromisy typu: "jede se k rodičům". Myslíte si, že vztah, kde si každý dělá o víkendech, co chce a sem tam je něco společného, je ještě vztahem? Je tohle podle vás cestou ke štěstí? Když se podívám po okolí, tak skoro neznám pár, v němž by si jeli oba po vlastní ose zájmů a víkendových programů. Zvlášť když jsou děti... Víkendů není nikdy dost a pokud by si oba jeli s dětmi nebo bez nich po svém, nepotkali by se skoro vůbec... Když bych začala sama od sebe, tak nemám jen jeden koníček, tudíž pokud bych se věnovala skoro každý víkend jednomu z nich, nepotkala bych se s mužem vůbec... Totéž on. My tedy naštěstí máme dost společných zájmů, přesto občas oba ustoupíme... A místo zajímavé akce jedeme i k rodičům, aby si nás užili.