To, že ostatní učitelé integraci nechtějí, má svoje důvody. Oni totiž prošli klasickou školou, učili se jen plnit úkoly a zavděčit se učitelce. Ti, kdo uměli kriticky myslet, měli většinou tak špatnej prospěch a byli tak otrávený ze vzdělávacího systému, že z něj utekli... a na pedákách tak převažujou ty školně úspěšný učitelky, který si myslí, že dělat jen přesně to, co je někdo naučil, je to nejlepší, co můžou dětem dát.

Zavádět u nás integraci znamená umět se rozhodnout sám za sebe, stát si za svym třeba i proti říďovi, mít dost sebevědomí na to, aby byl člověk srovnanej s tim, že když se něco nepodaří, tak to není důvod integraci ukončit, ale výzva k tomu, něco změnit...

Tohle nás škola neučila. Já třeba přežila jen díky tomu, že jsem dostatečně drzá a imunní vůči názorům druhých, takže jsem se klidně hlásila na gympl se čtyřkama na výzo a na vejšku s čtyřkama, sníženou známkou z chování a varováním, že se pro další studium nehodim a nic ze mě nebude. No, na vejšce jinej systém výuky a najednou jsem měla ty jedničky, na kterých mi ale díky bohu už dávno nezáleželo...

Ale někteří moji vrstevníci už do alternativ chodili a takových lidí bude čim dál víc. Třeba u nás jednou bude učit někdo, kdo prošel domácí školou