To, co popisuješ, je do jisté míry uspořádání, jaké bývalo zvykem u lépe situovaných pánů např. ve Francii - měli vedle manželky konkubíny, které byly tak trochu "veřejné tajemství", ale ty konkubíny to dělaly za servis, za peníze. Manželky byly často rády, že je muž doma neobtěžuje sexem (v době, kdy prakticky neexistovala antikoncepce měly k sexu odlišný přístup než dnes) a chodí si s tím jinam.
Ovšem ani to nebylo bez rizika, pro všechny strany. Konkubíny sice na rozdíl od počestných křesťanských manželek neměly problém používat veškeré tehdy dostupné metody, jak zabránit početí a ani s potraty si nedělaly příliš starostí, ale hrozilo, že si z ekonomických důvodů dítě nechá a bude jím vydírat, mohla se také snažit přetáhnout muže k sobě (hezky to popisuje např. Emil Zola v románu "U rodinného krbu"); v našich krajích se tohle neujalo, u nás bylo spíš zvykem zajít do bordelu, jenže to zas zvyšovalo možnost nákazy, kterou pak muž přenesl na manželku a postihovala i jejich děti, vzešlé z manželského lože. Anebo, jako u Štěpánky Belgické, zavinila neplodnost. Proto se nejčastěji praktikovaly mimomanželské sexuální vztahy s děvečkami, služkami...
Teoreticky je to, co píšeš, možné - ale jak už tu zaznělo, není mi moc jasná motivace té ženy. U chlapa ji chápu, u ženy moc ne.